PENAM

Nejvíce jsem si cenil profesního růstu a možnosti seberealizace, i když značně omezené z důvodu zkostnatělosti lidí v managementu a části kolegů všeobecně. Dobré nápady, které se dají realizovat, musíte podat tak, aby se na nich svezl i někdo jiný - do života Vám to tak přidá dovednost manipulace a lží. Největším životním přínosem pak byli alespoň kolegové, na kterých to dodnes stojí (běžně jim říkám srdcaři), neúnavní dříči, kteří vždy našli cestu a od kterých se můžete naučit jen to nejlepší, bohužel nejsou ve firmě doceňováni a spousta z nich patří spíš mezi ne příliš oblíbené, jelikož vždy říkají pravdu a s tou se zde příliš neprosadíte.
Zlepšit smysl pro spravedlnost a přijímání pravdy - Ačkoliv se společnost tváří jako moderní a otevřená super nápadům a mladým lidem, skutečnost uvnitř firmy je úplně jiná. Většinou se budete cítit jako na sjezdu ÚV (přestože jsem tu možnost nikdy neměl, přesně takto si je představuji) případně u výslechu gestapa. Pokud pak nepřikrášlíte skutečnost a řeknete vše tak jak je, budete po zásluze potrestáni, bohužel si nemyslím, že současné vedení společnosti s tímhle chce nebo někdy bude chtít bojovat, jelikož ty nejhorší praktiky jako překrucování skutečnosti (a to i výsledků - aneb pro mě legendární výrok jednoho z účetních "ředitel tam chtěl nulu, tak jsem tam dal nulu") nebo nesmyslné vyšetřování (alá kriminálka Penam), která stejně nikdy neodhalí pravdu, jdou právě z nejvyšších pater tohoto zaměstnavatele. Zažijete chvilky, kdy se každému měří jiným metrem, a znám spoustu případů, kdy je zaměstnanec odměňován za svou práci jen proto, že ji umí dobře prezentovat, ačkoliv nic neudělal.
Zlepšit odměňování zaměstnanců - Šetří se zde zásadně vždy na osobních nákladech (bohužel pak vždy především na výrobních jednotkách a ne na centrále společnosti nebo top managementu), a ačkoliv to bude navenek vždy prezentováno jinak (investice do technologií apod.) je toto ta nejsmutnější pravda. Společnost v této době vydělává, dlouhodobě je na vrcholu, investuje, kapacity nestačí, i přes to to zaměstnanec pozná jen tak, že musí stihnout více práce ideálně za méně času. Investice do benefitů jsou minimální, a s výjimkou stravenek (které si musíte doplatit) a týdne dovolené (pokud tedy toto stále považujete za benefit), jsou nevyužívané - zaměstnanec by totiž raději peníze do mzdy, ale ani to tato společnost nevidí nebo nechce vidět.
Na druhé straně probíhají nesmyslné nábory do administrativy a především na centrálu společnosti, které mají za efekt jen další ukousnutí koláče. Nesmyslné proto, jelikož se jedná o lidi bez zkušeností, znalostí a dovedností a to nejen těch profesních, ale i mezilidských, paradoxem pak je, že tito lidé nastupují a své pozice se mzdou překračující výši mezd stávajících zaměstnanců na srovnatelných pozicích.
V létě, kdy se tradičně čerpá nejvíce dovolené jsem po své pracovní době pravidelně nastoupil ještě na další směnu, jelikož bylo nereálné zajistit běžný chod provozu, a za tyto nedohledatelné a neevidované odpracované hodiny jsem pak nebyl jeden rok nijak odměněn (přeci jen jako vedoucí jste odpovědný za chod svého úseku a tak to bylo s největší pravděpodobností bráno) a rok na to jsem byl odměněn alespoň zhruba 60Kč/hod. Práce o víkendech a ve svátek je naprosto standardní a nijak neoceňovaná věc.
Více než tradiční je pak protahování schvalování plánu na období, což je následně bráno jako argument pro nevyplácení odměn a prémií, s tím, že se v případě plnění plánu vyplatí zpětně – toto zpětné vyhodnocení prémiové složky a vyplacení jsem nezažil ani jednou.
Zlepšit nábor a zajistit lidské zdroje - Viděl jsem případy, kdy zaměstnanec pracující na 12hod směnách (standardně krátký - dlouhý týden) musel do práce 11dní v kuse (tzn. bez cesty do práce 132hodin v 11 dnech, které věnoval zaměstnavateli), sám jsem zažil to, kdy jsem musel do práce 28dní v kuse a rozhodně ne na 7.5hod denně.
V době, kdy je všeobecně složité získat nové zaměstnance, se firma neprezentuje nijak lákavě a v současnosti již není schopná získat ani agenturní zaměstnance, či „levnější“ zahraniční pracovní síly.

Zlepšit efektivitu a hospodaření – Jak jsem již zmínil, zásadně a nejvíce se zde šetří na osobních nákladech, ačkoliv finance utíkají ve společnosti všude kde můžou. Nejvtipnějším takovým pomyslným otevřeným kohoutkem jsou pak pompézní akce v době kdy management dělnickým profesím tvrdí, že navýšení mzdy není z důvodů nízkého zisku možné, výsledky pak bohužel hovoří jinak (i zde je pak využíván argument investic do technologií apod., ačkoliv zaměstnanci nejsou akcionáři a takové investice jim nic nepřinesou – s výjimkou možnosti práce s modernějším vybavením apod.). Zažil jsem nespočet případů investic do „levnějších“ prostředků, které jsou ve finále samozřejmě dražší. Logistika a to i ta výrobní je ve spoustě případů neefektivní, logistické náklady všeobecně nejsou pod kontrolou, jinak si nedokážu vysvětlit takové plýtvání. Když se pak vrátím k lidským zdrojům, tak i v tomto případě společnost raději přijme řadu zaměstnanců bez zkušeností, či zájmu o obor, namísto skutečných profesionálů, které se pak částečně snaží outsourcovat – což nemá příliš dobrý efekt.
Zlepšit kulturu uvnitř společnosti – Když Vás zaměstnavatel dostane do stavu, kdy už na cestě do práce se Vám chce zvracet, a těšíte se, až na konci dne budete moci odejít z kruhu neupřímných, zákeřných lidí, amatérů, kteří svou práci jen předstírají a hrají si na profesionály (existovala, možná ještě existuje kancelář, kde několik lidí vlastně ani neví, co mají dělat, tak celý den tráví na internetu nebo hraním her – kdybych toto neviděl na vlastní oči, asi bych tomu sám nevěřil), nemůžete to nazývat kulturou. Pomyslné podrážení nohou a bodáním nože do zad je zde na denním pořádku.
Samozřejmě existují i světlé výjimky, které Vám pomohou tyto časy přežít a zároveň Vám dodávají chuť do práce a jsou i důvodem pro další setrvání, ti si zasloužili mé díky a s některými jsem dodnes v kontaktu, ale s tím zbytkem je to jak bojovat s větrnými mlýny a to Vás prostě jednou přestane bavit.
Možná je to jen můj úhel pohledu, ale měl jsem možnost pracovat a spolupracovat napříč celou společností a toto jsou mé zkušenosti.